Děti jsou od přírody zvídavé a chtějí zkoušet nové věci. Nepřemýšlí o tom, jestli to je dobře nebo špatně. Získávají dovednosti ze situací, které jim přináší každodenní život. Učí se přirozenou cestou a my, rodiče, bychom měli vytvářet podmínky pro toto přirozené učení. Dobrým pomocníkem přirozeného učení mohou být správně kladené otázky, společné zážitky nebo dokonce i společenské hry.
Každý rodič se denně setkává s dětskou zvídavostí a je jen na něm, jakou cestou dítě povede. Když budeme dítě aktivně podporovat, samo si najde řešení situace běžného života. Kristýna Křížová, spolumajitelka 4bambini, říká: „Skvělé jsou například vzdělávací hry Nešťourej se v nose nebo Dávej bacha!. Hry jsou sice vhodné pro děti od 4 let, ale pokud hru přizpůsobíte mladšímu dítěti vhodným formulováním otázek, můžete už takto malé děti inspirovat k aktivnímu řešení problémů.“ Děti si rády hrají, a ještě více tehdy, pokud se hry účastní i dospělí. Zábavnou a nenucenou formou si děti nové poznání lépe zapamatují. „Z vlastní zkušenosti vím, že děti učení baví, pokud je k němu nikdo nenutí,“ dodává Kristýna Křížová.
Zkuste naučné hry
Udělejte z učení zábavu. Naučné hry Nešťourej se v nose a Dávej bacha! obsahují různé situace ze života jako například Co mám dělat, když jsem sám doma a někdo zazvoní? nebo Můžu při jídle mluvit?....apod. Určitě si vybavíme tyto i mnoho jiných situací, které jako rodič zažíváme. Naučné hry napomáhají vytvářet pro děti podnětné prostředí, ve kterém mají radost ze hry a zároveň získávají zkušenosti, vstupují do rolí a situací, které si vyzkouší nanečisto, čímž se prakticky připravují na situace ve skutečném životě.
Jak hrát hravě?
Najděte si chvilku času a společně se svým dítětem vyzkoušejte některou z didaktických her. Není potřeba přesně dodržovat pravidla a soutěžit, kdo vyhraje. Vytáhněte ze hry pár kartiček a společně si o nich povídejte. Pokládejte otevřené otázky, aby vaše dítě mohlo nad situací přemýšlet a mohlo se vyjadřovat vlastními slovy. Nechte ho například popsat situaci z obrázku, optejte se ho, co si o tom myslí, nechte ho navrhnout řešení, diskutujte o jeho návrhu a o tom, jak by se měla situace řešit. Ptejte se na jeho vlastní zkušenosti (ze školky, ze života rodiny, z výletů apod.), co se mu v podobných situacích líbilo, co ne, kdo se jak zachoval.
Vytvářejte spolu příběhy
Udělejte vaši hru zajímavější. Vezměte několik kartiček a vymyslete svůj vlastní příběh.Každá situace je svým způsobem mini příběh, stačí jej malinko rozvinout. Nechte tedy prostor pro dětskou fantazii. Dítě si samo převypráví příběh dle vlastního citu a přizpůsobí ho svému vnímání. Starší děti zvládnou vytvořit příběh i z více situačních kartiček.
Prožijte příběh
Jste-li hraví a máte-li odvahu, odložte kartičky a vstupte přímo do nějaké role. Zahrajte si nanečisto situace, které vás zaujaly při prohlížení kartiček. Ve cvičných situacích se chyby nepočítají, ba naopak. Chybami se člověk učí. Hra vytváří pro dítě bezpečné prostředí, kde si může teoreticky i prakticky vyzkoušet modelové situace. Hra skončí, případná chyba zmizí a zůstane zkušenost. Při hře si dítě může vhodnou reakci vyzkoušet a osvojit. O to snadněji pak zvládne situace ve skutečném životě.
Nečekejte, že škola připraví dítě na život. Vezměte odpovědnost do svých rukou a vytvořte podmínky pro přirozené učení.